Srdce, které bije, těla, která nežijí... aneb cár utrženého papíru

20. listopadu 2013 v 21:24 | Ge Étrange |  Témata týdne
(k TT, k němuž jsem nestihla článek dopsat... btw taky vás iritují současná témata?)
Tisíce očí zvědavě a nenávistně probodávají mou duši. Vrhají na mě své emoce jako nože. Svou ignorující nenávistí plivají na mou křehkou existenci. Nemám je ráda. Nesnesu je.
Prodírám se tisícem těl. Jemný, ale důrazný šepot přehlušil ticho davu… "Jste… již… mrtví." bylo řečeno jen pro pořádek.
Moje až příliš mrtvolně živé srdce zběsile bije. Můj život je až příliš živý, každý pohyb, každý nádech prudce bije do mrtvých těl okolo. Tlukot srdce v zástupu ticha… jediný zvuk, který existuje. Jediný zvuk… zdá se hlasitější, než by měl. Čím dál tím víc hlasitější. Jako ta nejostřejší čepel řeže do šelestu ticha těl okolo.
Ač živa, jsem mrtvější než zástup všude. Tady.


Najdi si v tom svůj význam. Hlavně nad tím nepřemýšlej. (Dobře, nebylo to napsáno pro TT.)

Introvert. Koho překvapí, když řeknu, že jsem introvert? Každá druhá osoba to k TT píše.
Takže... jsem introvert. (V odkaze je kniha, a dole je náhled.) Jestli jsi klikl (mužský rod v textu užit jako 'návštěvník') na odkaz a narazil na stranu 34, mé odpovědi byly všechny introvertní plus neutrální 13, 18, 26.

Radši sedím v ústraní a pozoruji ostatní. Přemýšlím nad tím, co a proč řekli, promítám si různé závěry a alternativní verze konverzací. Když příjde ve škole na jakoukoliv skupinovou práci, většinou nic neříkám. Vysloveně nesnáším tuhle práci (možná proto nemám ráda občanku). Jak určitě již psalo hodně lidí přede mnou, není snadné být introvert. Obvzlášť s okolím plným extrovertů. Vlastně neznám jediného člověka, který má introvertní snad i krvinky. No jen si představ krvinky z Byl jednou jeden život, který jsou introvertní. Nebylo by to vtipný?
I moje jediný dvě kamarádky jsou spíš extrovertnější. Jen si představ být jediný tichý nehovorný člověk. Dovoluji si říct, že nemám ráda lidi. Nemůžu říct, že mi ani trochu nevadí, jak tichá jsem. Ale vlastně mi to nevadí.
*místo, kde byl papír přetržen*

*nový papír*
Už nevím, co tam bylo.
Poslední dobou mám pocit, že nedělám nic. Že jsem prázdná. Bez duše. Známky se mi "záhadně" zhoršují, na tužky a pastelky jsem pořádně nesáhla už několik týdnů.
Tablet stále nespravili. Za dva týdny to bude měsíc. *^*
Všiml sis, že odstup mezi tímhle a posledním článkem je skoro měsíc (29 dní)?
Chtěla jsem počkat přesně na měsíc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arwen Ishii Arwen Ishii | Web | 26. listopadu 2013 v 8:16 | Reagovat

Mrtvolně živé srdce... to je nářez. Nechceš napsat nějakou zombie povídku? Možná by to nebylo na škodu, protože tu nejistou hranici mezi životem a smrtí máš veliký talent popisovat. Až mi přejel mráz po zádech, skvěle!

A k té méně poetické části článku: moc introvertů neznám natolik, abych je mohla soudit. Ale přemýšlivost je určitě dobrá vlastnost, proto má přece člověk mozek. A introvertní červené krvinky by možná byl hezký námět na kresbu. :D

2 Arwen Ishii Arwen Ishii | Web | 26. listopadu 2013 v 17:19 | Reagovat

Ani nevím, jak mám reagovat na ten první odstavec. Je úžasný. Mrazí mě z něj. Čtu ho pořád dokola. Smekám, slečno Ge.

Moc introvertů neznám do takové hloubky, jakou by vyjadřovalo introverty soudit. Většina z nich jsou ovšem nesmírně myšlenkově bohatí lidé s živou fantazií, ať už ji umí nebo neumí dát najevo (znám kluka, který umí skloubit Pána prstenů, druhou světovou a nějakou úplně triviální záležitost (třeba smrkání nebo procházka do obchodu) do jediného příběhu, který je sice slohově otřesný, ale příběhově úžasný).

A ano, iritují mě až hrůza. Ne proto, že bych se mi nelíbila, ale proto, že nevím, co k nim mám napsat. Poněvadž mi na blog chodí pár lidí, co znám (nebo alespoň mám vážné podezření, že tam chodí), tak se o prsech radši moc rozkecávat nebudu... :D

3 Arwen Ishii Arwen Ishii | Web | 26. listopadu 2013 v 17:21 | Reagovat

Promiň, neuvědomila jsem si, že jsem komentovala už ráno... :D

4 Mysterious and mad thing named Ge Etrange Mysterious and mad thing named Ge Etrange | Web | 26. listopadu 2013 v 21:05 | Reagovat

Hmm... zombie povídka... to zní zajímavě, popřemýšlím o tom.

To je to fakt tak dobrý? :O Děkuji. :3

Ono rozkecávat se o prsech není obecně moc... dobrý téma na článek. :D

5 Arwen Ishii Arwen Ishii | Web | 26. listopadu 2013 v 22:33 | Reagovat

Zkus to, vážně. Prsa i zombie. Bude sranda. :D

6 Étrange et fou créature Ge Étrange Étrange et fou créature Ge Étrange | E-mail | Web | 27. listopadu 2013 v 10:14 | Reagovat

[5]: Pokusím se. Nic neslibuju, ale pokusím se. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama