a) Střípky fantazie I.

2. září 2013 v 17:40 | Ge Étrange |  Próza
Pomalu přestávalo pršet, až přestalo úplně. Ze stříšky zahradní houpačky, na které jsem seděla, kapala voda, dolů, do zelené trávy. Snad mohl déšť za to, jak čistě zelená najednou byla. Mraky se na obloze rozestoupily a vytvořily nepravidelný pruh modré oblohy přímo přede mnou. Mraky působily až nepřirozeně, jak se šedá na krajích měnila v zářivě bílou. V jednom místě mrak protrhávaly sluneční paprsky. Mraky pomalu ustupovaly, až z paprsků byla celá sluneční záře.

Celá krajina, mokře čistá a protkaná kapkami vody, na tu chvíli, co slunce svítilo, zářila jakoby bylo opět jaro. Najednou nebylo léto, které mi proteklo mezi prsty. Na tu malou chvíli jsem cítila rozkvétající květiny a teplo slunce rozespalého po zimě. kapk vody zářily na zelených stéblech, odkvétající květy najednou vypadaly, jako by opět rozkvétaly, vzduch voněl čerstvým děstěm, malé kousky modré oblohy rezonovaly se stromy natahujícími ruce vzhůru k matce v oblacích. Její tvář se na malou chvíli smála na všechny na zemi. Na malou chvíli jsem opět seděla v jejím hřejivém zlatém náručí.

Na pár minut jsem zapoměla, že Léto už stárně. Už není tak vroucně krásné a šťastné.
Na tu krátkou chvíli Rok neumíral.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arwen Ishii Arwen Ishii | Web | 3. září 2013 v 19:12 | Reagovat

To je... krásné. Poslední tři věty mi rozšířily zorničky...:)

2 Mysterious and mad thing named Ge Etrange Mysterious and mad thing named Ge Etrange | Web | 4. září 2013 v 14:04 | Reagovat

[1]: Velice děkuji. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama